PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Slíbil jsem si, že v tomto článku ani jednou nepoužiji slovo MESHUGGAH. Sakra! Nu dobrá. Tímto opravuji svůj místopřísežný slib. Použiji výše zmíněné slovo jen jednou za článek. Tak a o čem že to dneska bude? Českobudějovičtí se vytasili s novým thrashcoreovým struhadlem s nepravidelným mřížkováním a po důkladném seznámení musím konstatovat, že ze mě po těsnějším kontaktu zbyla pouze hromada malých obroušených polygonů.
Silně podladěné kytary s hutným neprostupným zvukem a místy arytmické motivy dávají tušit, že vlna math metalu již dolehla i na českou republiku, ale zatím jen bázlivě prozkoumává terén. S potěšením dodávám, že album „Fake“ nezní jako pokus o plagiátorství, je z něho cítit spíše úcta ke stylotvůrcům a vlastní invenční vklad. Do tu zvlněně thrashcoreových, jindy těžce lámaných záseků probleskují sólové kytarové aktivity, které jsou mnohdy prohnány pokřivenou optikou thordendalovských realit. Zde bych se možná na chvilku zastavil, protože právě poněkud neurotická sólová kytara tohoto charakteru je v tvorbě COLP novým prvkem. Hezkým příkladem je čtvrtá skladba „The Proncess“ nebo pak „Thirtsty Tune“. Nejlepší vály, opomenu-li silný otvírák „Caine´s Lament“, naleznete ve středovém pásu alba, velmi těžce byste ale hledali výrazně slabší píseň. Ta na „Fake“ prostě není. Oproti minulému „Submisive“ se mi zdá novinka poněkud pomalejší a emočně dusnější. Nečekejte však polevení ve výsledné brutalitě. Ta je dorovnávána tlakem kytar, neprostupnými riffovými monumenty, úderností i Rajčeho vokálem.
Zvukovému hávu nelze vytknout téměř nic. Stylizace je celkem okatá, ale co… K hudbě to sedí velmi dobře, je vidět, že se COLP naučili s Doležalem pracovat tak, že se výsledný produkt dá zařadit mezi skvosty z jeho dílny. Velká škoda, že si pánové Paste a Rajče nepořídili osmičky již před nahráváním, protože to mohlo po zvukové stránce dopadnout ještě zajímavěji. COLP touto deskou potvrzují své hráčské i skladatelské kvality, k ještě lepšímu dojmu by přispělo více svojskosti, protože inspirace švédskými matematiky je ze současné tvorby COLP přeci jen cítit na hony daleko.
Nepravidelné hrany sytě podladěných kytarových hrotů míří z Budějic na zbytek světa.
8 / 10
1. Caine´s Lament
2. Lifism
3. Loyal Seneshal
4. The Proncess
5. Contract Saviour
6. Thirtsty Tune
7. Endless
8. The Sheriff
9. Fake (The Masquerade)
10. Warlock´sWhisper (Refresh Version)
11. Trapped
Vydáno: 2007
Vydavatel: CBR
Stopáž: 44:14
Produkce: Miloš DODO Doležal
Studio: Hacienda
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.